O knize: rok / Nahlédli do plamenů Nobunagy. Plameny zuřily. Chroupalo to větve jasanu, chtivě olizovalo vroucí pryskyřici z borových polen a ochutnávalo tisové lůžko. A na posteli v žhavém objetí ohně shořela indigová bavlna a zlaté hedvábí a rozpadly se na popel. Nosil je ten, jehož duše se dnes osvobodí od pozemských věcí a vstoupí do kola proměny. Nobunaga spolkl žár ohně. Ten na posteli dnes odejde. Spojení mezi ním, vznášejícím se do nebes s pryskyřičným kouřem, a Nobunagou bude navždy přerušeno. Nejistota, která trvala celý jejich život, dnes skončí. A také - navždy. Nyní se mnohé zjednoduší, ale radost z toho bude jen málo. Suchý písek dráždí hrdlo a naštvaná šťáva z hořké bobule na jazyku. Tkaní Nobunagova spalujícího pláště